Srpen 2020
Svíjím se na zemi bolestí, je to už součást mého života. Mám starosti o sebe a o vztah, který se mi nedaří udržet v klidu. Tak snad bolesti brzo odejdou. Mám povoleno jíst prášky na bolest jako by to byly lentilky. Ale antikoncepce, co mi doktorka předepsala, prý zastaví růst endometria. Když teda nechci mít teď hned děti. (Ale kdo by do toho šel, když si pořídil vztah, ve kterém se necítí dobře).
…
Září 2020
“Jak se máte?”
“No, nic moc, mám stále bolesti. Ale trochu se to zlepšilo.”
“Budeme to hlídat a zase vám napíšu ty čípky na bolest.
“Děkuju.”
“Kdybyste náhodou měla velké nesnesitelné bolesti, nebojte se zavolat si záchranku. Může se stát, že cysta praskne, nečekejte až se rozjede ta nejhorší bolest.”
“Dobře děkuju. Chtěla jsem se jen domluvit, že jsem vysadila antikoncepci. Necítila jsem se v tom nějak dobře.”
…
Říjen 2020
Prosím, ať už to skončí. Tohle všechno. Ať odejde ta bolest. A taky ať už konečně odejde on z mého života.
Právě jsem to dostala, bolesti i krvácení je hodně silné. Ze záchoda už se nezvednu. Začíná mi křeč v oblasti hodně hluboko v břiše, bolest se pomalu roztahuje a sužuje všechny moje vnitřnosti. Nohy mě neudrží, jako by byly na bolest napojené a každý pohyb rozohní další palčivou bolest uvnitř mě. Sesunu se na podlahu naučenou pózou, tváří k zemi. Vzlykám potichu. Zavírám oči a modlím se, aby to skončilo tentokrát rychle.
“Co tam děláš?,” zeptá se podiveně.
…
“Jseš v pohodě?”
“Ehm… do-brý.”
…
“Už jsi tam dvacet minut. Ty brečíš?”
Proč sem nejde, proč mě nechává tak dlouho trpět?! Nemám slov.
Bolest se rozjela do neuvěřitelných otáček a už to asi jen tak nezmizí. Začínám panikařit. Co bude teď?
“Prosím!”
“Co se děje?”
“Prosím pomoz mi na nohy.”
“To už není normální! Jestli takhle budeš ležet, tak asi potřebuješ záchranku,” oznamuje mi tónem, jako by mě testoval.
“Jo asi jo,” vzlykám kvůli stále se zesilující bolesti.
“Jdu volat!”
“Dobrý den, přítelkyně má silné bolesti, má endometriózu, má už skoro hodinu silné křeče a nemůže se zvednout.”
…
“Vy nemáte auto, proč jste si nechala zavolat záchranku. Příště se dopravte sama,” říká skoro rozčíleně doktorka v potemnělé, prázdné nemocnici.
“No moc tam toho nevidím, maximálně tady něco máte,” šťouchá ultrazvukem do palčivě rozbolavělého místa uvnitř intimní oblasti. Dostávám injekci proti bolesti do hýždě a chvíli mě nechají odpočívat. Po hodině a když zabere injekce, přichází opilý on a pomáhá mi domů.
“Ty jo, já se bál. Myslel jsem, že to jenom hraješ. No dal jsem si panáka, to byl stres!”
Comentarios